Pátá etapa

 

Profil trati začíná být hodně zajímavý

 

Do San Rafaelu si kluci užijí docela velké převýšení, na kyslíkové masky to zatím není, ale už i to se blíží.

Tyto kopce se však dají považovat pouze za slabý odvárek toho co je ještě v závodě čeká.

Tak pánové žádný otálení , ven ze spacáků, pořádný čaj nebo kafe a jupííííííííííí do boje. Aleš Lopraisů se zdá, že  se zase rozjel, tak alespoň bude na špici závodu veseleji.

V dnešní etapě se opět očekávají trialové useky, tak doufejmě, že se kolona nezasekne v nějakém exponovaném úseku.

 

Marku, Zdeňku, Jardo držíme palce do dnešní etapy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zpravodajství budeme přinášet opět během dne

 

12.14 hod našeho času

 

Zelená líza  bez technických a jiných problémů se chystá ke startu páté etapy.

Naši borci jsou bojově naladěni, ale nedávají navenek nic znát. Zdeněk Kubeša šprýmuje o naklepané prdeli, Jarda Lamač si v klidu naposledy zkoumá části tratě kam Marka požene  a Marek jako správný pilot a kapitán naposledy obchází stroj a zběžně kontroluje ostřížím zrakem vše na vozidle .

Zdvižený palec signalizuje, že je všechno OK a mechanici jsou také spokojeni.

 

Velký konkurent Martin Macík vypadá, že asi nenastoupí do dalších bojů.

Je nám líto Randála, který to přestřelil na motorce a je v nemocnici se shmožděným hrudníkem. PŘEJEME BRZKÉ UZDRAVENÍ

Ivo Kaštan to na prckovi taky vzdal, vzal ho pod pažu a vypadá to, že si z toho udělá pěknou pěší tůru. ( ještě že se mu ta motorka vleze do batohu.)

 

 

13.10 hod našeho času

 

Měch ke zvedání vozu při defektu na trati o kterém jsme včera informovali se NAŠEL.

Závodní tým Ukrajinců vrátil měch, který během čtvrté etapy vypadal ze závodního Liazu 4x4 MS-rallytruck týmu Marka Spáčila. Pomocnou součástku vrátili na základě výzvy, kterou tým nechal vyvěsit v bivaku v Neuquenu.

Nálezci dostali za odměnu láhev slivovice :-).

Ztracená rezerva zůstala na trati. Podle vyjádření členů týmu však nejde o zásadní problém.

 

(zura)

 

 

13.40hod našeho času

 

Macík tým skončil, nerozchodili převodovku

 

 

 

Tým Martina Macíka skončil v soutěži pro poruchu převodovky. LIAZ Marka Spáčila je jediný liaz v celé soutěži.

 

 

17.48 hod našeho času

 

Líza letí jako splašená.

Dnešní závěr etapy, ale prověří borce , poněvadž se dostanou do pískových dun.

Ovšem líza je na písku jako doma a stačí zmínka o tomto materiálu a je k neudržení .

Ještě kousek a je v bivaku, zatím neuvěřitelně funguje, zelenáč :))

 

21.41 hod našeho času

 

Fanoušci objevili novinku na našem webu a začali s masivní podporou zelené lízy Marka Spáčila.

Mockrát děkujeme  za energii kterou nám tímto dobíjíte, budeme ji potřebovat ještě spoustu.

Marek se se svým týmem řítí k cíli na osmém místě, bez slitování  se soupeři.

Za chvíli Vám přineseme tiskovou zprávu přímo od posádky .

Držte palce nadále.

 

 

 

22.05. hod našeho času

 

Kdo nefandí není čech, Kdo nefandí není čech, Kdo nefandí není čech, hop hop hop

To je fakt šílenství

 

Tak vážení je to neoficiální 9. místo

 

Je to 9. místo v eatpě ale pro nás jsou to HRDINOVÉ a BOZI v JEDNOM

 

Jeslti tohle tempo se podaří udržet až do konce DAKARU, tak si myslím bude mít Marek v Olomouci  na dolním náměstí sochu větší než morovej sloup.

to je bombááááááááááááááá.

gratulujeme

 

Nad ránem přidáme Tiskovou zprávu a fotky jestli se povede spojení a nějaká blbá lama zase neolízne satelitní telefon .

 

 

1. umístění v etapě

 

 

2. umístění celkově

 

... a těší nás , že i ti diletanti z přenosových vozů přímo na DAKARU si dnes konečně všimli zelené šmouhy letící mezi písečnýma dunama. Ano pánové to není pouze přelud, to budte muset zaostřit kamery také na zelenou lízu.

 

... na český tým MS RALLYTRUCK Marka Spáčila

 

 

Oficiální  zpráva z DAKARU

 

Pátá etapa Rallye Dakar 2009 byla zatím nejnáročnější

Během páté etapy Rallye Dakar 2009 ostrý Liaz 4x4 Dakar olomouckého MS - rallytruck týmu Marka Spáčila projížděl velmi náročným terénem. Startovalo se z Neuquenu. Nájezd na speciál byl od bivaku vzdálený 173 kilometrů. Do té doby se jelo závodníkům pohodlně po asfaltu.

Pak to ale začalo. Více než pěti set kilometrový měřený úsek byl skutečným sítem, jimž propadli do další etapy jen ti, kteří dokonale ovládali techniku řízení svých strojů a dokázali se ve členitém terénu zkoncentrovat. Šlo o nejnáročnější závod prvního týdne rallye.

Poprvé se projíždělo dunovými poli. Některé průjezdy zablokovala zapadlá auta a kamiony. Povrchy se měnily přibližně po desítkách kilometrů. Štěrk střídal písek, tvrdé a prašné pisty byly plné zatáček, pastí a terénních vln. Náročné byly i prudké sjezdy a obzvlášť pro MS -rallytruck tým.

Brzdy závodního Lizu nejsou stoprocentní. Dostaly zabrat v druhé etapě, kde chtěl Marek předjet konkurenční kamion, který se nenechal. „Říkal jsem, že čtvrtá etapa byla rozbíjecí, ale dnes to bylo desetkrát horší. Byla tam od začátku samá díra a na závěr dunové pole. Nejen my jsme tam měli problémy. Někteří tam bloudili a pořadí se měnilo,“ řekl první pilot závodního Liazu 4x4 Dakar MS - rallytruck týmu Marek Spáčil.

Posádka zeleného liazu´musel v písku zastavit a také hrabat. „Nestihli jsme odfukovat, tak jsme museli ručně a taky hrabat,“ pokračoval Spáčil. Navíc se rozkutálely na korbě náklaďáku rezervy, takže je bylo nutné během závodu znovu připevnit. „Dvakrát jsme stáli a myslím, že jsme ztratili asi patnáct dvacet minut,“ dodal Marek Spáčil.

I přes drobné technické potíže se Liazka do startu přiřítila jako osmá. Ani po náročném závodu si však nikdo z MS - rallytruck týmu nešel odpočinout. Jarda Lamač v bivaku v San Rafaël studoval plán trasy na čtvrteční závod a mechanici se pustili opět do údržby zelené liazky. Jako i v předchozích dnech pracovali na závoďáku do noci. Museli spravit odfuky, dofouknout pneumatiky, zkontrolovat řízení, vyčistit kardany a připevnit levý zadní blatník. „Za pět dní budeme mít naspaných asi dvanáct hodin,“ řekl mechanik Luděk Podhorný, podle něj je čas na odpočinek jen během tankování na benzínkách. „I když asni tam ne, protože tam podepisujeme kšiltovky a chováme děti, aby si je mohli ridče s námi vyfotit,“ dodal Luděk. Podíl posádky asistenčního doprovodu na úspěchu týmu je neopominutelná.

Denně, poté co závoďák vyjede z bivaku, parta Luděk Podhorný, Kamil Grygar a Tomáš Hubený sbalí vercajk, naskáčou do Tatry 6x6 a vyrazí po trase asistence, která měří přibližně stejně jako závodní etapa. Po hodinách strávených v kabině Tatry, zaparkují v bivaku, roztáhnou plachtu a čekají na závoďák. Spát jdou většinou kolem druhé až třetí hodiny ráno. Až je auto připravené na další den.

Ve středu večer původně nechtěl zahálet ani novinářský Nissan Patrol. Jeho posádka se v bivaku v San Rafaël původně chtěl jen najíst, vyzvednout stany a frčet si nadjet další etapu, kvůli exkluzivním fotografiím. Plány ale zhatilo tornádo, kvůli němuž organizátoři dokonce měli odklonit část závodu před třetí kontrolou. Těm co stihli projet by se měly časy počítat, ostatním se započítají časy nejhoršího z nich.

Ve čtvrtek závodníci vyrazili opět na písečné duny a to na trase mezi San Rafaëlem a Mendozou. Posunuli se tak na úpatí And. Tentokrát je měřený speciál dlouhý čtyři sta kilometrů, přičemž dvě sta dvacet dalších kilometrů auta najedou při dojezdech.

 

(zura)