Sedmá etapa

... truck se musí vyšplhat do 4.700 m nad mořem a ještě přitom závodit

Profil trati napovídá, že v závěru se budou závodníci přesunovat až ke sněhu. Znám horolezce, kteří v této výšce již musí být na kyslíku, protože to jinak nejde .

Vydrží to posádka ? Vydrží to motory DEUTZ ?

Na začátku bude pokračovat rozbíječka z dnešního dne a podle domorodců bude ještě legrace s vodou v korytech.

Jestli  zítra zelený blesk vydrží výškové převýšení a nasazené tempo, tak po přijezdu do bivaku mají den volna , který si všichni zaslouží.

Až si kluci zítra pozávodí,  tak je čeká dlouhý přejezd do Chile a bivak na březích oceánu 150m od pláží.

(Y)

Tak tady budou relaxovat.

Slaná voda kousek, pláže poloprázdné , bary otevřené , ...

... kdepak myslím, že budou rádi že se můžou vyspat a trochu naladit káry

Zahřívání proběhlo a začíná závodění jen pro ty nejodolnější a nejtvrdší kusy.

MS RALLYTRUCK , je ale na tom po všech stránkách dobře, tak není důvod se nepustit do dalších vysilujících bojů a ukázat světu jak to vypadá, když letí dopředu ČESKÁ KREV.

(Y)

Bivak Valparaiso

VIDEO

ze včerejšího dne http://www.youtube.com/watch?v=OhbNpbyW3KM&eurl=http://www.dakar.com/2009/DAK/LIVE/us/700/index.html

10.11 hod našeho času

tak dneska si kluci nepozávodí jak jsme včera večer předpovídali

Etapa byla pro kamiony zrušena a pouze se přesunují do Chile , tím pádem jim vlastně začal již odpočinek.

No a pak, že je DAKAR makačka :))

Pořadatelé nás tímto rozhodnutím docela naštvali , poněvadž jak jsme někde v minulých článcích zmiňovali je písek pro Marka a jeho zelenou partnerku  pohlazení po duši.

LIAZ je jako stavěný na písečné duny , je lehoučký a disponuje dostatečným výkonem pro překonání takových překážek.

Markovo jezdecké umění je na takové úrovní, že dnešní etapa nám mohla dopomoci dalším krůčkem na bednu.

Tak snad se pořadatelé v den volna uklidní, přestanou panikařit a rozpomenou se proč vlastně jsme na těchto závodech.

NEPŘIJELI SEM ŽÁDNÍ ŠAMPÓNI A SRÁLBOTKY NA KORZOVÁNÍ PO PLÁŽI, ALE POŘÁDNĚ TVRDÍ CHLAPI PŘIPRAVENÍ BOJOVAT S NÁSTRAHAMI DAKARU.

Oficiální zpráva z DAKARU

Čtvrteční šestá etapa ze San Rafaël do Mendozy byla velmi náročná.

Hlavně dvou set kilometrový speciál. Během něj se nedařilo posádkám najít průjezdní body. Vedoucí automobilový závodník byl dokonce vyloučen, protože neprojel žádnou z povinných kontrol. Během této trasy si sáhlo na dno sil několik posádek. Někteří poukazovali na špatnou organizaci a chaos v navigaci.

Stále se mezi účastníky hovoří o změnách a nejasnostech v celkovém pořadí ve všech kategoriích závodu.

MS-rallytruck tým s organizátory projednává ztrátu, která vznikla při vytahování zapadlého kamionu konkurenčního týmu ze soliska. Mohlo by to pro něj znamenat vylepšení skóre etapy i celkového pořadí. „Je také v jednání, zda etapa bude anulována nebo nebude,“ řekl tlumočník MS -rallytruck týmu a řidič novinářského Nissanu Patrol Jiří Žák.

Sedmý závod měl vést z Mendozy do chillského Valparaisa.

Ve více než osmi set kilomterové etapě byl naplánovaný přibližně čtyřestkilometrový speciál vedoucí po pistách, přes pískové duny, po štěrkových cestách s nebezpečnými kamenitými a skalnatými úseky v horách s převýšením přibližně sedm tisíc metrů nad moře. „Organizátoři nám kladli na srdce, že si máme připravit co nejteplejší oblečení. Nastoupáme do výšky těsně pod čtyři tisíce metrů a teplota tam má klesnout až k minus třem stupňům,“ pokračoval Jirka.

Auta, motocykly a čtyřkolky odstartovali hned po ránu.

Před východem slunce odjely z bivaku i asistenční doprovody. V sedmé etapě se karavana Rallye Dakar 2009 přesunula do Chille, což při počtu zhruba tří tisíc účastníků zatížilo hraniční přechod.

Asistence musela hranice překročit v určitou dobu a závodníci zase v jinou. Snad proto se kamióny tentokrát z rozhodnutí organizátorů do závodu nezapojily. Do Valparaisa se proto vydaly po trase speciálu.

Ve Valparaisu účastníci nejnáročnějšíá světové rallye zůstanou do nedělního rána. Stráví tam sobotní den odpočinku a pak se pustí do druhé části závodu.

(zura)

Čile do Chile

Dobrý duch Dakaru nemůže být všude.

To znamená neustálou pozornost. Liaison - přesuny jsou náročné a vedro únavné. Přesto si rally vyžádala další oběti na životech – tentokráte právě při přemísťování asistence po silnici. Na palubě našeho novinářského Nissanu Patrol s číslem 904 jsme propluli kolem Lomas Blancas, místa odkud vyrážejí horolezecké expedice na Aconcaguu (6965 m n.m.).

V třítisícovém průsmyku nás zvědavě očichal pes chilských celníků a jeho páníček si nechal otevřít bedny na střeše aby se ujistil, že z Argentiny nevezeme žádné jídlo. A hlavně ne jablka! Pořadatelé postavili na chilských hranicích malou stanovou celnici a odbavení proběhlo de jure už v bivaku v Mendoze.

Šlo to hladce a po nádherných serpentinách klouzáme dolů, obdivujíc stavitele chátrající úzkokolejky. I v Chile nás vítají čile, jen žádosti o čepice a trička jsou razantnější a méně zdvořilé, než na atlantické straně hřebenu Kordilier.

Frčíme parádně až do chvíle, kdy nás nekompromisně staví policista. Následuje chvilka strachu – pořadatelé upozorňovali na to, že místní policie bude stran dodržování rychlosti nekompromisní. Následuje úleva, připomínající padající kamennou lavinu z hřebenu největší aktivní sopky na světě Nevado Ojos del Salado (6893 m n.m.), ležící také v Chile.

Tu situaci známe dobře z naší nedávné minulosti – místní policejní náčelník se fotografuje s chilskou posádkou závodního vozu číslo 332 (pilot Salazar Eliseo a navigátor Garcia Ruben), jedoucí před námi. A tak máme na několik kilometrů policejní motocyklový doprovod a o překročení rychlosti se moc nestaráme.

Po cestě se najednou objevuje mezi mávajícími davy Mirek Zapletal. Vracíme se a navazujeme Mirka na tažný popruh – jeho „Myšákovi“ došla šťáva. Při cestě k pumpě si střihneme nečekaný adrenalin – najednou se ocitáme na kaskádovitém kopci s takovým sklonem, že San Francisco je proti tomu mírně zvlněná Haná. A dole na hlavní je pěkný provoz.

Nakonec jsme zdárně dobrzdili a jako zázrakem s celou soupravičkou vpluli do proudu autobusů a aut.

Jura Žák se Mirkovi na pumpě přiznal, že z off roadů je zvyklý na ledascos, ale tohle že na asfaltu nezažil.

Mirek se mu zase přiznává, že už dlouho nedržel ruční brzdu tak vřele. Všechno dobře dopadlo, protože dobrý duch přátelské pomoci na Dakaru tady naštěstí byl.

Standa Berkovec, Valparaíso 9.1.